AKCE
PRVNÍ VÍKEND V ZÁŘÍ 2005
Pátek
2.9. 2005
Chajda domluvil hraní ve Varech na posvatební oslavě jednoho svýho kámoše. Jakmile jsme dorazili ke klubu Retro a nakoukli dovnitř, bylo nám jasné, že to zrovna není podnik šitý na míru naší hudbě. Asi jako kdyby jsme hráli v Plzni v Maximu nebo v Jednadvacítce. Začínal jsem se děsit, že tu budou samý plastový lidi jako vystřižený z módních časopisů. Naštěstí se nás hned ujala obsluha a sunula nám jedno pivo za druhým. Nutno říct, že budějovický pivo BB mělo vynikající pitnost a tak už asi po hodině a půl projevoval čišník starost, jestli budeme ještě schopný hrát. Ujistil jsem ho, že jinak než pod parou nehrajem.
Přišlo asi 100 lidí, proti mému očekáváni celkem v pohodě. U vstupu byly stoly s jídlem, takže i v tomto směru bylo o nás vrchovatě postaráno. Mezitím se na plátně na kraji pódia promítala svatba a my se pomalu chystali na produkci. V lokále bylo přímo pekelný vedro a jeden větrák u bicích na to moc nestačil. Předpokládali jsme, že už i většina lidí je pod vlivem, tak jsme na to po skončení promítání vlítli. Asi v půlce hraní jsme museli dát pauzu z důvodu nalokání se čerstvého vzduchu venku. Druhou půli jsme dohráli za asistence asi šestičlenného hloučku tanečníků, tísnícího se v uličce mezi stolama pod pódiem.
Po
koncertě jsme pokračovali v pití a jídle, zvláště nás zaujal tatarák,
který se asi v jednu v noci objevil na stole s pochutinami. Někdy
kolem druhý už jsme byli tak vyřízený, že jsme se rozhodli jít spát.
Chajda měl spát u toho kámoše a my tři jsme odjeli taxíkem kamsi nad
Thermal, kde jsme měli zamluvený noclehy v penzionu. Byl to bývalý
bordel, takže jsme ho nazvali penzion Mrdat. A skutečně, v pokojích vše
v červeném, za postelema zrcadla skoro přes celou stěnu, jenom ty děvky
tu chyběly. Lišák šel hned spát a já s Martinem jsme napsali Chajdovi
sms, ať nám sem zařídí ňáký krůty a pokuřovali jsme před barákem.
Chajda za chvíli odepsal: Jede tam Margita a Iveta z podniku Alhambra. 15
min. Přijdou na pokoj.
Ovšem
nikoho jsme se nedočkali. Esemeskou jsme žádost urgovali: Kde jsou, kurva?
Odpověď: Zavolej 371 906 909. Číslo neexistovalo. Tak jsme psali Chajdovi
zas: Píčo, to číslo neexistuje. Chajda ovšem mezitím na druhym konci
Karlovejch Varů už vytuh a nereagoval. Ještě jsme za ním poslali: Hnído,
dostaneš do tlamy. A pak jsme mu doporučili: Zavolej na báječnej privát –
158.
Pak už to i na nás bylo moc a šli jsme spát.
Druhý den dopoledne jsme se sešli v klubu Retro, aby jsme naložili věci. Večer nás čekal koncert v Rakovníku jako předkapela Brutusu. Chajda povídal, že slyšel, jak včera někdo zahlásil k písni Rybana: „Kozy, prdel, píča, ty vole, to je dobrý, to musim pustit Topolánkovi.“ Prej to byl místoprimátor z Ústí nad Labem.
Sobota
3.9.2005
Na rakovnické koupaliště jsme dorazili něco před šestou. Kromě členů kapely jela i Lišákovo žena Lucie řečená Sadís a Martinovo harém – Jana a Lucka. Brutus ležérním tempem stavěl aparáty a v areálu snad kromě stánkařů s pivem a klobásama nikdo nebyl. Odnesli jsme věci na pódium a šli se věnovat pivu. Na doporučení Sáši jsme si s Chajdou dali rakovnickou dvanáctku Bakalář a shodně jsme konstatovali, že i dneska má pivo dobrou pitnost.
Odbyli jsme si zvukovku a měli asi čtyřicet minut na alkoholovou podporu. Pozorovali jsme lidi, co se konečně začali trousit do areálu koupaliště a pátrali po ucházejících řezivech. Tedy jen já s Chajdou. Martin se nás se svým harémem stranil a Lišák se věnoval ženě a svému bolavému krku, který léčil cigaretama.
Asi v sedm deset jsme zahájili produkci. Nutno říct, že nahoře a nejspíš i dole byl naprosto parádní zvuk. Bylo tu už asi tak 250 – 300 lidí, z nichž někteří odvážlivci začali pod pódiem trsat. Hráli jsme asi čtyřicet pět minut a přenechali jsme místo Brutusu.
Z několika našich známejch, který nám slibovali, že se přijedou na tuhle akci určitě podívat, dorazil jedině hokejista Radek Matějovský, což nás samozřejmě potěšilo. Škoda jen, že tu byl autem a nemohl s náma zakalit.
Sbalili jsme věci a vmísili se do již značně rozrostlého publika. Martin kamsi zmizel s harémem, Lišák pil nealko, páč v noci plánoval odjezd autem a já, Chajda a Sadís jsme prolévali peníze hrdlem. Sledovali jsme krůty v okolí a s Chajdou nás napadlo, jít se podívat po Martinovi. Prodírali jsme se tancechtivým davem, ale náš bubeník nikde. Došli jsme až tam, kde měl zaparkovaný auto, ale to tam nebylo. Takže vzal i s harémem kramle a zmizeli po krysím způsobu.
Vrátili jsme se k Liškovcům a v rámci alkoholového opojení se dali strhnout Lucií k tanci. Já dokonce trsal do půl těla nahej. Nóó…
Už jsme byli s Chajdou pěkně napařený, takže zbytek noci jsou jen mlhavý vzpomínky.
Ke konci koncertu Brutusu Liškovci s Chajdou nasedli do auta a vyrazili ku Plzni. Já si zalez do spacáku do svýho auta a téměř okamžitě usnul.
Ráno jsem se probudil do prázdného areálu rakovnického koupaliště a společností mi byly jen všudypřítomné odpadky a jejich sběrači.
Robin
